Úroky z prodlení při neplacení výživného

5.11. 2017

Tento názor vycházel ze stanoviska, že právo na výživné je majetkovým právem, neztrácí však současně svoji osobní povahu. Právo na výživné vzniká přímo ze zákona (§ 910 odst. 1 NOZ), nelze je smluvně převést na jiného a zaniká smrtí oprávněného či povinného, případně osvojením oprávněného (§ 833 odst. 1 NOZ). Právo na výživné a vyživovací povinnost si tak zachovávají specifika rodinněprávního institutu (včetně trestněprávní sankce, předběžné vykonatelnosti, zařazení mezi přednostní pohledávky), a to navzdory tomu, že jsou systematicky řazeny mezi jiné soukromoprávní pohledávky. (podrobněji např. stanovisko Nejvyššího soudu ČR spis. zn. Cpjn 204/2012, ze dne 19. 10. 2016).

Změnu nyní přinesla novela občanského zákoníku č. 460/2016 Sb., která doplňuje ust. § 921 o odstavec druhý takto:

§ 921

(1) Výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.

(2) Po osobě výživou povinné, která je v prodlení s placením výživného, může osoba oprávněná požadovat zaplacení úroku z prodlení.

Novela byla ve Sbírce zákonů vyhlášena dne 30. 12. 2016, předmětné ustanovení nabývá účinnosti šedesátým dnem po vyhlášení.

Podle ust. § 1970 NOZ může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

Repo sazbou rozhodnou pro stanovení výše úroků z prodlení ve smyslu výše uvedeného nařízení vlády je 2T repo sazba, která je hlavní měnověpolitickou úrokovou sazbou ČNB. Tato sazba je oficiálně vyhlašována ve Věstníku ČNB. Bankovní Rada ČNB na svém zasedání 4. 5. 2017 ponechala v platnosti úrokové sazby ve výši změněné naposledy k 2.11.2011, tj. repo sazba platí stále ve výši 0,05 %

Repo sazba zvýšená o osm procentních bodů znamená, že k výši repo sazby se připočte 8 p.b.. Je-li tedy repo sazba 0,05 %, sazba pro výpočet úroků z prodlení činí 8,05 %.

Právo na zákonné úroky z prodlení vzniká dnem, kdy se dlužník dostal do prodlení, tedy dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník povinen podle rozhodnutí soudu nebo dohody schválené soudem výživné nejpozději zaplatit. Podle ust. § 613 o. z. se právo na výživné nepromlčuje, práva na jednotlivá opětující se plnění, tj. jednotlivé platby výživného, však promlčení podléhají. Promlčecí lhůta pak začíná plynout u každé splátky výživného zvlášť od okamžiku její splatnosti. Dle ust. § 642 NOZ platí, že byl-li dluh uznán nebo bylo-li právo přiznáno rozhodnutím orgánu veřejné moci, neplatí desetiletá promlčecí lhůta pro úroky a pro ta opětující se plnění, které dospěly po uznání dluhu nebo po přiznání práva. Z uvedeného vyplývá, že úroky a opakující se plnění, které nabudou dospělosti až po uznání dluhu dlužníkem nebo po právní moci rozhodnutí soudu či jiného orgánu se nepromlčují v 10leté lhůtě, nýbrž v obecné promlčecí lhůtě tří let.

Dlužné nebo pozdě hrazené výživné je možné vymáhat prostřednictvím soudního exekutora.

V exekuci může oprávněný požadovat vymožení nejen dlužného výživného, ale taktéž běžného výživného, jehož splatnost nastane v budoucnu.